Česká republika, stejně jako celé demokratické společenství, čelí mnoha hrozbám. Některé hrozby cílí více na státní organizace, jiné na společnosti a firmy, některé jsou zacíleny pouze na jednotlivce.
Mezi tyto základní hrozby patří terorismus všelijakého původu, špionáž, a přitom nemusí pocházet jen z nepřátelských zemí, nebo třeba riziko vývozu zbraní hromadného ničení nebo komponentů k jejich výrobě.
V České republice se spíše setkáme s vývozem položek dvojího užití, tedy čehokoliv, co je použitelné pro vojenské i civilní účely. Patří sem i software, know how, nebo třena nanotechnologie, chemické sloučeniny atd.
Mezi významné hrozby patří i ohrožení povodněmi, extrémním větrem, kroupami nebo ohněm.
Pokud pochopíme, kterým hrozbám čelíme, budeme schopni i zajistit přiměřená a účinná opatření proti nim.
Mezi základní hrozby patří :
Terorismus nepředstavuje v České republice pro jednotlivce ani organizace významnou hrozbu. Situace v oblasti terorismu je zde dlouhodobě klidná a nejsou avizovány ani hrozby ze zahraničí.
Teroristický útok na území České republiky proto můžeme označit jako velmi nepravděpodobný.
Společnosti, které podnikají zejména v západní Evropě nebo USA, případně na Blízkém východě, a mají v těchto destinacích své objekty a zastoupení, by rozhodně měly uvažovat o přiměřených bezpečnostních opatřeních a sledovat stupeň ohrožení teroristickým útokem v dané lokalitě.
Přesto zajištění objektů a akcí proti teroristickým útokům patří mezi základní odpovědnost majitelů společností a firem. Svět se v poslední době vyvíjí rychle a dochází ke změně bezpečnostní situace. Některá bezpečnostní rizika vzrůstají a mohou být spouštěčem pro další nebezpečné aktivity.
Zbraně hromadného ničení a jejich šíření je hrozbou pro celý svět. Jedná se o zbraně chemické, biologické nebo jaderné, případně komponenty potřebné k jejich výrobě. Snahy o zastavení nebo alespoň zpomalení vývoje a výroby těchto zbraní, případně jejich šíření, vedly ke vzniku řady mezinárodních smluv, úmluv a režimů kontroly, které ratifikovala též Česká republika.
Do této oblasti patří též položky tzv. „dvojího užití“, čili zboží, které lze použít jak ve vojenském, tak i nevojenském průmyslu. A také sem patří dopady sankcí a sankčních režimů.
Současná situace s poměrně dynamickým vývojem zejména v oblasti sankcí může uvést řadu společností do problémů v budoucnosti. Některé položky (a může jít i o software, know-how nebo třeba školení) se stávají neprodejnými nebo nepřenositelnými. Nevědomky tak mohou způsobit společnostem (včetně vědeckých nebo akademických institucí) velké nesnáze a problémy se státní mocí.
Pravděpodobnost, že dojde k útoku z kyberprostoru na citlivá data společnosti, je obecně velmi vysoká. Společnosti, které obchodují se zbraněmi, komponenty dvojího užití, vyrábí drony apod. navíc musí být velmi opatrné, aby se nestaly součástí řetězců, které se snaží získat tyto položky získat nelegálně. I neúmyslné pochybení může mít fatální dopady na reputaci společnosti a tím i její budoucnost.
Hrozby z kyberprostoru jsou v současné době jedny z nejvážnějších. Nejde o nová témata, jen pochází z nového prostředí. Špionáž, organizovaný zločin, finanční kriminalita, extremismus nebo terorismus – řada těchto aktivit se částečně nebo zcela přesunula na internet. A například šíření dezinformací nebo propagandy ukazuje, jak je v tomto prostředí velmi rychlé a efektivní.
Nové prostředí přineslo i nové metody – sociální inženýrství, ransomware, DDoS útoky. Nejedná se o nové oblasti útoků, jen nové způsoby a postupy.
Každodenní používání IT technologií, internetu, digitalizace společností (včetně státní správy) vedou k permanentnímu zvyšování bezpečnosti IT systémů. Bezpečnost IT systémů je jednou ze základních složek bezpečnosti společnosti.
Špionáží rozumíme získávání neveřejných informací zpravodajskými způsoby. Jejím cílem je získat takové informace, které útočníkovi pomohou získat výhody v oblasti zahraniční politiky, obrany, obchodních, finančních, technických, technologických nebo průmyslových zájmů. Nedílnou součástí špionáže je snaha o získání informací o zejména rozhodovacích procesech a o lidech, kteří se na rozhodování podílí. Specifickou nepřátelskou aktivitou je vědecko-technická špionáž, která je celosvětově na velmi vysoké úrovni a dotýká se všech vyspělejších zemí.
Standardní metodou zpravodajské práce je získávání informací pomocí lidských zdrojů (takovým zdrojem jsou třeba insideři, ve zpravodajské práci pro cizí moc takzvaní agenti), nebo různé technické prostředky sledování včetně kybernetických průniků do počítačových sítí, mobilních telefonů vzdálených odposlechů apod.
Pravděpodobnost špionážních aktivit proti Vaší společnosti bude záviset na poskytovaných službách, produktech a výstupech, ale zejména s vyšší přidanou rozhodovací, vědeckou, technologickou nebo ekonomickou hodnotou bude rapidně růst až do úrovně velmi pravděpodobné.
Jak se bránit proti útokům cizí moci (nebo konkurence) najdete v sekci Školení a kurzy
Mezi hrozby, které mohou významným způsobem ovlivnit bezpečnost a potažmo život nebo podnikání v České republice, jsou živelné pohromy. Z těch skutečně reálných to jsou povodně a extrémně silný vítr.
Dopady obou živlů jsou z nedávné doby velmi dobře známé. Sekundární dopady neovlivňují jenom kvalitu života, ale zasahují dokonce i do základních potřeb občanů České republiky. O hospodářství nemluvě. Ztráta energií nebo výrobních prostor, mobility, zpřetrhání výrobních a dodavatelských řetězců ap. vede k dalším ztrátám na hodnotách.
Nejen management společností, ale každý podnikatel, zodpovědný za svoje podnikání, by měl uvažovat o těchto hrozbách a v rámci svých možností se snažit o jejich maximální eliminaci.
Zodpovědným přístupem ke skutečně reálným hrozbám můžeme totiž pomoci nejen svému podnikání, ale celému českému hospodářství.
Mezi tyto hrozby patří zejména útoky psychicky vyšinutých jedinců z důvodů sociálních, rodinných, ideologických apod. I na tyto útoky osamělých aktérů bychom měli dimenzovat krizové plány. Útoky na tzv. „měkké cíle“ jsou potenciálním bezpečnostním rizikem, které bychom měli zvažovat, kdykoliv předpokládáme setkání většího množství občanů. Tato opatření bychom neměli podceňovat, ale ani přehánět. Správná příprava a přiměřené nastavení bezpečnostních opatření sníží možnost útoku, případně na dostatečně dlouhou dobu pozdrží nebo dokonce zastaví útočníka dříve, než začne skutečně konat. Nebo alespoň minimalizují napáchané škody na životech, zdraví a majetku. Viz též Ochrana významných událostí v sekci Bezpečnostní plánování.
Podniky a společnosti se mohou stát též terčem skupin organizovaného zločinu. Profesionální zločinci a podvodníci mohou zneužívat nebo využívat firem a společností pro páchání trestné činnosti nebo k jejímu zakrytí. Obezřetnost a prověřování obchodních partnerů jsou důležité vlastnosti managementu společnosti. Bezpečné podnikání se bez nich neobejde.